Duben 2013

Hlas nože (Trilogie Chaos) - Patrick Ness

28. dubna 2013 v 22:35 | Swallow |  Thriller

Hlas nožeZavřít okno

Hlas nože je další dystopický příběh, který se ale nepodobá ničemu, co jsem dříve četla. Je tak originální a poutavý a přitom se zdá být tak obyčejný. Příběh malého chlapce, který pomalu dospívá. Je to první kniha z trilogie Chaos.

Příběh se odehrává v Novém světa, takže cokoliv, co znáte z našeho světa tam neplatí. Ale přitom máte většinu času pocit, že je všechno stejná jako tady na Zemi. Když už začela být země pro lidi moc malá, rozhodli se objevovat i nové planety, na kterých by mohli žit.
Přesně tímto způsobem začeli žít v Novém světě. Od základů budovali svoje domovy a znovu se navrátili od vší techniky k přírodě. Ale na téhle planetě bylo i nebezpečí, které je zasáhlo. Virus, který napadl všechny muže a zvířata. A jejich myšlenky už nebyly pouze jejich. Každý muž slyšel ostatní muže, ale ženy byly tiché. Zvířata mohla mluvit. Zavládl chaos.

Ale tento příběh je spíše jen příběhem jednoho malého chlapce, který musel dospět. Žil se svými "adoptivními" rodiči na farmě a jenom čekal, kdy dosáhne třinácti let a stane se z něj muž. Ale věci dostanou nenadálý spád a on musí utéct. Spolu se svým uštěkaným psem Mancheem.

Jenom neví proč utíká, před kým ani kam. Jeho poklidný nezajímavý život se stane jednou velkou otázkou. A postupem času zjišťuje, že všechny jistoty, které doted měl, jsou pryč. Všechno, co mu pověděli, je lež. A on se musí odpovědí dopátrat sám. Jestli do té doby ale nezemře.

Jak se může malý kluk probojovat přes celou armádu a přitom přijít na všechny odpovědi, které hledá?

Dystopie, která vám nenabídne žádného hrdinu. Pouze příběh, který vám dá nahlédnout do toho, co by se mohlo stát, kdyby si muži mohli číst myšlenky. Předpokládáte správně, že nic pěkného to nebude. Ale přesto je to strhující příběh. První díl trilogie. A možná na konci ten chlapec dospěje. Protože Todda, který většinou nedělá správná rozhodnutí, ani není žádný génius, si svým způsobem oblíbíte. Být na jeho místě, nejspíš bysme to nezvládli o nic lépe.

Autor se v tomto příběhu totiž nebojí vůbec ničeho. Občas se budete divit, co všechno se může stát a nemusí. A určitě se v průběhu zamyslíte, co by se stalo vám, kdyby jste mohli slyšet cizí myšlenky. Hlas nože je skvělou antiutopií!

Swallow


Za knihu děkuji KNIHCENTRU!
Anotace:
Hlas nože je první knihou trilogie Chaos, která slaví obrovský úspěch ve Velké Británii. Její autor Patrick Ness vypráví o životě na planetě Nový svět, kde se usídlila skupina osadníků ze Starého světa.
Všechno působí jako že je v pořádku a lidé žijí své spokojené každodenní životy. Jednoho dne však dojde k dramatickému zvratu. Domorodci se vzbouří a ačkoliv doposud nedělali žádné větší problémy, zorganizují se a zaútočí. Jejich cílem jsou všechny ženy kolonizátorů Nového světa. Všechny je zabijí. Poté jsou muži a zvířata nakaženi neznámým virem a důsledky jsou pozoruhodné. Nákaza virem totiž umožňuje poslouchat a vidět myšlenky jiných.
Pouze tak trochu přihlouplý Todd unikne nákaze, sbalí si batoh, lovecký nůž, deník a spolu se svým psím kamarádem se vydává na cestu kamkoliv jinam. To se ovšem nelíbí domorodcům a ti ho v čele s fanatickým knězem pronásledují.
Osud Todda je nejistý a bude záležet jen na něm, jestli se mu povede přežít nebo ne.
Víc se dočtete v knize Hlas nože od Patricka Nesse.

Where are my family roots?

19. dubna 2013 v 12:50 | Swallow |  Názorovník

Finding my familly history and everyone else

Objevila jsem při úklidu celý balík dokomentů, který vypadal staře a ztraceně. Při podrobnějším prohledání jsem zjistila, že jsou tam všemožné dokumenty od vysvědčení, úřední listy a listy o umrtí nebo narození. Všechny sem je postupně projížděla a vypisovala si všechna jména, datumy a povolání. Zjistila jsem, že můj prapradědeček byl kovář a ještě o generaci dál se objevil rolník. Taky jsem zjistila, že bych mohla mít po své prababičce talent na jazyky z jejího vysvědčení, kdy jsem si všimla, že studovala angličtinu, ruštinu, češtinu, což už na tu dobu je neobvyklé.

Když jsem se konečně dostala k tomu, abych to všechno setřídila, tak jsem si vytvořila rodinný strom. Dalo mi to trochu práce, ale dostala jsem se až do roku 1872, prapraprarodičům už jsem ale nemohla přiřadit žádné datum přesné, takže hádám, že je to přibližně rok 1800 a kolem, kdy se oni mohli narodit. Potom jsem se chtěla vrhnout na matriky, ale to mi pravděpodobně bude chvíli trvat než pochopím celý ten systém hledání a pravděpodobně to zahrne i cestování.

Ale to si budu muset nechat na klidnější cesty. Tohle všechno jsem se dozvěděla jen z jedné krabičky, kde bylo schováno pár dokumentů. Byli tam i dokumenty o prodeji domu, který jsem jí nikdy nepoznala, protože v něm žili mojí předci před sto lety. A když jsem držela rodné listy, tak jsem si pokaždé přišla zvláštně. Přičichnula jsem si k historii a je to vážně okouzlující, jak daleko jsem se dostala.

Byly tu ale dva zásadní okamžiky. Ten, kdy jsem zjistila, že jsem se ocitla už v 19.století a dostala jsem se do sekce praprapra. Netušila jsem, že se zvládnu dostat tak daleko a už vůbec ne, že z toho zvládnu udělat takový strom života. Měla jsem pět generací, to všechno pouze od babičky z matčiny strany. Kdybych měla informace ještě k dědovi a potom k tátově straně, tak nad tím trávím celý víkend. ALe právě te´d pochybuju, že bych to jednou mohla dát celé dohromady.


Druhý nejzajímavější okamžik byl, když jsem zjistila, že babička, kterou jsem ani já nikdy osobně nepotkala, měla sestru Hanu. Byly tam nějaké vysvědčení a podobně. A také umrtí list. Zemřela ve svých 17 letech na leukémii. V jeden okamžik jsem si jí spetla s babičkou, ale potom mi došlo, že bych tady asi těžko seděla a psala to, kdyby moje babička zemřela na leukémii tak mladá. A další věc, oc jsem objevila byl milostný dopis. Psal ho nějaký mládenec, jehož jméno jsem nepoznávala. A psal ho Haně, babičině sestře. Muselo to být přibližně v jejím věku 16 a 17 let. Posílal jí svojí fotku, která tam už ale nebyla a také jí psal, jak si užíval všechny ty chvíle plné touhy a vášně a přátelství. Už i v té době se očividně mladá láska nebránila ničemu. Došlo mi, že možná ani nikdy nedostal odpověď. A že kdyby dál žila, tak jsem mohla mít nějaké další příbuzné.

Hrabat se takhle ve vlastní historii je vcelku zajímavá věc. Dostala jsem z toho podivný pocit, že jsem vlastně strašně malinká na tomhle obrovském světě. A že toho vím strašně málo. Netušila jsem, kolik jmen se v mém stromě vystřídá. A navíc tuším, že budu mít různě po světě rozházené další daleké příbuzné. Ale k těm se nikdy nedostanu nebo je nepotkám. I kdybych je potkala tak je nepoznám.
Ale rozhodla jsem se, že budu dál kopat a kopat, uvidím kam až se mi pořadí se dostat. A jaké příběhy se mi podaří vyhrabat...
Za dalších sto let tu může být někdo, kdo si napíše moje jméno doprostřed svého stromu života...

Feeling little blue, Swallow

Book Review

5. dubna 2013 v 14:03 | Swallow |  Recenze knih

7 dní hříchu - Josef Urban  

A
Anna Karenina - L. N. Tolstoj  
Anna krví oděná - Kendare Blake  
Argo -Matt Baglio, Antonio J. Mendez  
Atlas mraků - David Mitchell  

B
Bílý kůň - Alex Adams  
Bláznivý úplněk - Jim Butcher  
Bokovka - Rex Pickett  

C
Can you keep a secret? - Sophia Kinsella  
Carrie diaries - Candace Bushnell 
Čistá krev - Nancy Gideon 

D
Deklarace smrti - Gemma Malley  
Delirium- Lauren Oliver  
Deník jedné mrtchy - Suzanne Hawleyová  
Děsivé splynutí - Jill Hathaway  
Divergence - Veronica Rothová 
Drakie - Sophie Jordan  
 Duchovní pouto - Richelle Mead 

F
Francouzština pro samouky 

H
Hlas nože (Trilogie Chaos) - Patrick Ness
Hvězdný prach - Neil Gaiman  
Hypnotizér - Lars Kepler  

I
Inheritance - Christopher Paolini  

J
Jiná rasa - Jenny Nowak  
Jsem roztříštěná - Tahereh Mafi  

K
Klíč ke štěstí - Irina Semina
Klub mrtvých a Mrtví pro svět (Charlaine Harris)  
Krevní pouta - Tanya Huff  
Krvavý slib - Richelle Mead 

L
Lovec duchů - Derek Meister  
Lovkyně snů - Osudové rozhodnutí (Lisa McMann  
 Lovkyně Snů (Procitnutí)- Lisa McMann  

Jsem roztříštěná - Tahereh Mafi

5. dubna 2013 v 12:28 | Swallow |  Fantasy

Jsem roztříštěná


What is this about?

Už jenom obálka knížky a název nám napovídají, že to bude zajímavé čtení. Na prvních stránkách možná budete mít pocit, jako když trochu blázníte. Protože tak je to taky správně.
Juliette je zavřená v psychiatrickém centru nebo v čemkoliv, co připomíná nehostiné vězení. Už skoro celý rok nepromluvila s nikým živým. Proto není čemu se divit, že trochu blázní. Protože ona sama si myslí, že je prokletá. Zrůda. Její vlastní rodiče jí v tom utvrdili, když se jí zbavili a nechali jí sem zavřít. Co si sedmnáctiletá dívka počne, když neví co je zač?

Juliette dostane spolubydlícího. Ale nechápe, co to znamená. Je tu zavřená už 264 dní v izolaci, 1 okno, 4 holé stěny. Neví, co po ní její věznitelé chtějí. Proč jí podstrčí do cely spolubydlícího, když její dotek znamená rozsudek smrti?
Adam se s ní snaží spřátelit, ale ona je vyděšená sama ze sebe víc než z čehokoliv jiného. Ale co když právě objevila jediného přítele, kterého kdy měla?

World is ruined againe

Svět, ve kterém se ocitá, je narozpadnutí. Lidé umírají po stovkách, není dostatek potravit, zvířata vymírají a všechno se rozpadá. Nevypadá to ani tak, že by svět měl přežít další desetiletí. Vládne v něm Obnova, která převzala totalitní vládu nad zbytkem obyvatelstva. A není to přijemná vláda. Vojáci si užívají své výsadní postavení a lidé trpí, děti nemají kde studovat ani co jíst. Svět se jistojistě řítí do záhuby.

Když se konečně dostane ze svého vězení, tak zjišťuje, že někteří lidé by jí chtěli použít jako zbraň. Ale Juliette je urputná mírumilovkyně. Nechce ubližovat nikomu, nechce způsobit žádnou bolest. Ale právě teď stojí před rozhodnutím, jestli se stane zrůdou nebo něčím víc než člověk.

Shatter me

Juliette je totiž zajímavou postavou hlavně v tom, že tráví hodně častu zavřená v cele. Proto jí odpouštím to, co bych jiným postavám vyčítala. Občas se totiž možná chová trochu šíleně a nelogicky. Ale já na jejím místě už bych počítala imaginární ovečky. Na druhou stranu má morální pravidla, která si stanovila sama už od dětství. Chtěla bych vidět někoho jiného, kdo by s jejím prokletím či darem vydržel bojovat tak dlouho a nezkazilo by ho to. Její rodiče se jí báli a štítili. Dobrovolně se jí vzdali. Proto je tak dojemné, když Juliette touží po lidském doteku víc než po čemkoliv jiném. Nedivím se jí. Celý živo se lidé jejího doteku báli, nikdy nepoznala lidské teplo.

Když se v jejím životě konečně objeví někdo, kdo by jí mohl milovat takovou jaká je, je to pro ní jako kdyby se ocitla v říši divů. Z jejího daru toho moc nepoznáme, protože Juliette sama se ho bojí a odmítá ho používat. Ale co když existuje někdo, kdo se jejímu prokletí může ubránit a může jí obejmout?

Mám ráda ty příběhy, kdy se pomalu rozvíjí celý příběh a pomalu přícházíme všemu na kloub. I trochu toho šílenství to hodně opepří. Je to příběh o prokletí nebo o daru? To nechám na vás... Já sama bych takový dáreček nechtěla, ale na druhou stranu se tam objevují jiné vážně příjemné momenty. Dystopickým příběhů začínám mít pomalu dost, možná by to chtělo něco nového. Ale tenhle se mi znovu líbil. A třeba další díly nezklamou a udrží si to něco mimořádného z prvního dílu.

Shatter me, Swallow


Anotace:

Jsem prokletá.
MÁM DAR.
Jsem zrůda.
JSEM VÍC NEŽ JEN ČLOVĚK.
Můj dotek je smrtící.
MŮJ DOTEK ZNAMENÁ SÍLU.Jsem jejich zbraň.
BUDU SE BRÁNIT!

Nikdo neví, proč je Juliettin dotek smrtící, ale Obnova s ní má své plány. Chtějí ji použít jako zbraň.
Ovšem Juliettina představa je úplně jiná…
Kniha, kterou držíte v ruce, vás bude děsit.
TUHLE KNIHU NEBUDETE MOCI ODLOŽIT!