Dont wake me up Before the dawn!

11. prosince 2012 v 22:32 | Swallow |  Myšlenkář
Zařezávat školu je občas skvělej pocit. Místo toho se jdete projít, dáte si svařák, nasajete ty vůně prosycené oleji, tukem a
spáleninou. Poté se možná málem rozplácnete na ledu a nakonec se i polijete svařákem. Možná to zase taková krása není. Ale vždycky mě štve, když na konci semestru zjistím, že jsem nevyužila některé absence, když jsem měla příležitost. Proto si to teď náležitě hlídám.
Ale na druhou stranu, si to ráda vychutnám po svém. Když jsem vyšla se svým hafanem ven, potom co napadl nový krásný sníh, tak jsem viděla, že zaryl čumák do sněhu a začel šíleně běhat. No a já měla chuť to udělat taky. A postavit sněhuláka. Strašně mě točí když mrze. Ale jediný důvod, proč zimu snáším je ten, že napadne sníh. Občas. Ale taky zimu prostě zrušit nemůžu, co? Tak si prostě užiju to, co je na ní nejlepší.
Ale obchoďák plný lidí a vánočních koled, stromků a ozdob není nic pro mě, když se cítím jako golem navlečená ve všech těch vrstvách oblečení.
Uvažovala jsem nad dalším tématem povídky. A už jich mám několik. Ten největší problém je, že jemusím někdy napsat. A nejlepší nápady mě napadají v noci. Ležím si takhle v posteli, koukám se na sníh, co padá a najednou mě napadne nějaká skvělá scéna nebo dialog. Tak si ho v hlavě zdokonalím a řeknu si, že až se vzbudím, tak si to určitě budu muset zapsat. Což se nestane.
Stejně jako s většinou věcí, co mě napadne. Takže jsem začela svým přtelům psát podivné sms. Protože po ruce nemám tužku a papír, tka radši napíšu smsku, z které si ten nápad opíšu později. Takhle třeba moje kamarádka nedávno dostala sms, která začínala "Dobrý de, já jsem Anděl a mám tady dnes na mikulášký večer rezervaci." Pointa byla v tom, že nikomu ta krásná hříčka slov nedošla. Jenom mě. Takže jsem si to taklhe přesně zapsala a odeslala. Možná mě brzy budou mít za šílence, ale je to lepší než ztratit dobrý námět.
Inspirace se totiž nenajde na zemi. Ta se najde jenom v noci, proto jsou možná spisovatelé noční tvorové. Noc jako kdyby podporovala tvůrčí schopnost, ale když já prostě musím spát, když ráno vstávám!
Protože psát v noci mi přijde mnohem lepší než za dne, přinejhorším stačí pouze tma a klid. Ale většinou se prostě zaseknu na tom, že nevím co psát. Nedonutím se k tomu. Ale měla bych. Protože problém mi dělá téma.
Chci psát fantasy? Chci psát vážná témata? Chci psát vtipné věci? No, tak to já prostě netuším.
Ale právě čtu Atlas mraků. Posledních 50 stránek jsem si schovala na zítra do vlaku a hned potom plánuji jít do kina. Už teď si pouštím soudtrack z toho. Nevěřím, že film bude tak dobrý jako kniha. Ale bude to obrovská kupa emocí narvaná do dvou hodin. A spousta skvělé muziky. Ach, ta muzika.
Ale co jsem chtěla říct, že Atlas mraků mě naprosto okouzlil. Protože to byl kousek od všeho, bylo to jako být v cukrářství a ochutnat ze všeho ten nejlepší kousek, který vám ale odtrhnout od úst a dají něco lepšího. A vy se pak vrátíte k tomu původnímu a chutná vám to ještě víc. No prostě krása. Věřím, že si s tím autor vážně pohrál. ALe mě se nejvíc líbil pocit, který to ve mě zanechalo. Protože já prostě miluji ty knížky, které když odložím, tak cítím tíhu všech emocí a prostě nemůžu dýchat... Možná taky napíšu něco podobného, od každého trošku. Prostě jak budu chtít já!

Swallow
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama