Time for the trilogy...

7. září 2012 v 17:45 | Swallow |  Názorovník
Je to jenom můj pocit nebo je tohle právě čas trilogií? Mám pocit, jako kdyby všechny knížky, které mi přijdou pod ruku měli být trilogie. Nebo v kinech právě běží něco z trilogie a nedej bože ještě více dílné věci. Jako třeba Twilight saga, Batman, Bournovo ultimátum a tak podobně. Protože já osobně proti tomu nic nemám. Jenom mi občas vadí, když už se něco uměle protahuje. Protože když má něco skončit, tak to člověk prostě vycítí. A takové umělé protahování příběhů už je potom spíš špatně.
Když jsem se teď rozhodla, že se podívám na všechny díly Batmana, neboli Temného rytíře, tak musím uznat, že je to skvělá sérii. Nemůžu proti ní mít vůbec nic. Navíc v tomto posledním a nejnovějším důlu Temný rytíř povstal, se mi nejvíc líbila vystihnutá postava Bane. Protože tohle byl první padouch, který nemusel skoro nic provést a já už jsem zatínala pěsti a snažila se propadnout sedačkou. Ani u hororu jsem necítila takovou paniku a strach, jako když jsem se dívala na tuhle děsivou postavu v Batmanovi.
Ale co dál? Právě třeba v televizi se nás teď pokoušejí zavalit různými vícedílnými filmy. Byly to Hvězdné války, teď se blíží Harry Potter a vsadím se, že brzy přijde i Pán prstenů. PRotože to je podle mě skvělý nápad. Já osobně se na všechny ty díly ráda kouknu znovu. Ale ne v televizi, která mi do dvouhodinového filmu dá milion reklam, protože už když si odpoledne k obědu pustím Gilmorova děvčera a mezitím mi tam stihnou proběhnout dvě reklamy, tak už šílím. Kde jsou ty doby, kdy byla jenom jedna? Navíc kdyby ty reklamy nebyly tak stupidní.
Za tenhle týden jsem stihla přečíst dvě knížky. A každá z nich patří do nějaké knižní trilogie a nebo ještě víc. Bylo to Podsvětí od Meg Cabotové, které slibuje ještě další díly a potom Čaroděj a čarodějka od Jamese Pattersona. No nezačeli byste šílet, že to prostě nemůžou uzavřít a tak podobně?
Já jsem začela dělat tu nejhorší věc, co jsem mohla. Rozhodla jsem se, že chci psát a v tu chvíli jsem psát přestala. I když moje nejdelší příběhy vznikali většinou o prázdninách, kdy jsem na to měla dost času. Když mám přes den i jiné povinnosti, tak prostě nemám takovou náladu psát. Ale chtěla bych. Ale nějak nevím, jak se do toho dostat. A potom si přečtu nějaký takový příběh a říkám si, jestli to za to stojí? Jestli zvládnu napsat něco, co bude vážně dobré a bude to v sobě mít myšlenku.
Ale potom jsem se rozhodla, že na to prostě budu FAK* IT! Podle vzoru stejnojmenné knížky. Protože proč si dělat život složitější než je? PRostě klídek, pohodička, užívat si. A psát si budu co chci a jak chci. Neplánuju to změnit jen aby to vypadalo líp a nebudu z toho dělat něco, co to není.
FAK* IT je mé nové motto! :)) Cítím se najednou o něco lehčí a štastnější.

LOL Swallow
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama