Never grow old

30. srpna 2012 v 17:38 | Swallow |  Myšlenkář

Never grow old

Nikdy jsem nepřemýšlela, jak dospěju.
Protože na světě není nikdo, kdo by vás na to mohl připravit. A není ani určité místo, věk nebo způsob, jak to udělat. Prostě se to stane. Někomu se to může vyhnout úplně.
Protože já jsem oficiálně dospěla. Můžu před sebou pyšně třímat občanku, řidičák a možná další úřední dokumenty. Ale to mě dospělou neudělá.
To mě dělá pouze zodpovědnou. Ať tak či tak, obojí je otrava. Protože já jsem pořád tak dětská. Nejradši bych dělala pouze věci, co mě baví. Nemyslela na důsledky. Užívala si. Měla nekonečné prázdniny.
To ale nemůžu. Pořád si říkám, že se sbalím a odjedu pryč. Budu v některém jižním státě. Vychutnávat život. Žít z momentu do momentu. Ale nemůžu k tomu najít správnou příležitost. Pořád je tady totiž tolik, co mě váže. Přednostně škola, finance, rodina, přátelé. Nedostatek odhodlání?
Protože kdybych mohla, tak se sbalím a už prozkoumávám nové země.
Jenomže se k tomu nemůžu odhodlat. Musím přeci myslet na budoucnost ne?
Co by bylo, kdybychom nebyli dospělí? Kdybych nemysleli na důsledky našich činů? Dělali si, co se nám zlíbí? Nebyl by život krásný?
Nikdo za mě nerozhodl, že dospěju. Musím to udělat sama. A někdy se chovám jako dospělá. Většinou ale, že musím. Nechci. Protože být mladá a hloupá má své výhody. Člověk je volnější.
CHtěla bych mít pořád tu svobodu rozhodnutí. Sbalit se a odjet. Nemyslet, prostě konat.
Jednou bych chtěla skončit jako oduševnělá a chytrá mladá žena. Zatím na to ale mám dost času. Protože nemusím dospět dokud o tom nerozhodnu já. Protože tak to prostě je.
Jenom dospělý totiž dokáže objektivně zhodnotit úplně všechno. Starat se o všechno. Snažit se dokázat ohromné věci.
Já po tom totiž ještě netoužím. Mým cílem je zatím jenom uspět v tom, co dělám. Dělat to, co chci. Myslet si, co chci. A zajímat se jenom o věci, které mě baví.
Protože pořád aspoň máme tu svobodu, že kulturu nám nikdo nediktuje.
Mám problém občas vidět věci jednoduše. Černá a bílá. Je to jednoduché.
Nalijme si skleničku čistého vína. (Žádná metafora, já miluji sklenku vína!) Protože život je o tom užít si ho. Nemusíme mít bohatsví, ale stačí jenom najít to, co nás baví.
Pro jednoho je to cestování, pro dalšího jídlo, pro dalšího něco jiného.
Hledám a zkouším. Pořád něco nového. Hledám svou vášeň.
Už jich pár mám, ale jsem nenasytná.
Hledám další a další. O tom život je? Má totiž nespočet možností pro každého z nás...
Život mě miluje, protože já miluji život.
(Pictures from BLog)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama