Merlot

4. srpna 2012 v 15:10 | Swallow |  Wine journal
Tak pro začátek, né každý den se stane něco převratného. Ale některé dny se stane něco, co prostě stojí za to zaznamenat. I kdybych to měla číst jenom já.

Pátek

Dobře, takže už bylo po šesté hodině a já jsem pomalu stoupala do kopce. Byl červenec a v tuhle hodinu bylo ještě neskutečně horko, takže jsem postupovala pomalu, protože jsem nechtěla zrudnout a zpotit se. Mířila jsem na svoje první rande. I když oficiálně vzato nikdo z nás dvou tomu neříkal rande a už předtím jsme se několikrát viděli. No, nejenom to.
Ale tak považovala jsem to za rande z několika důvodů, za prvné jsme měli mít večeři. Za druhé už to bylo domluvené pár dní dopředu a ne z minuty na minutu jako dostaveníčko. A za třetí, byla jsme z toho lehce nervózní. Víte, ono má nějaké výhody plánovat si rande z minuty na minuty. Nemáte šanci vyšilovat. Protože ještě před dvěmi hodinami jsem seděla doma a blbě zírala do zdi. Nevěděla jsem čím bych měla začít. A tak jsem zavolala Ester. Byla to moje nejlepší přítelkyně a očividně si zachovávala chladnější hlavu než já. Protože mi vysvětlila, že času mám dost. Takže jsem si v klidu mohla dát sprchu a připravit se. Než jsem odešla tak jsem si nalila skleničku vína, abych se uvolnila. Potom co jsem jí vypila mi došlo, že víno není dostatečně silné. Tak jsem si dala panáka slivovice. Jenomže teď ze mě táhl alkohol a já už jsem musela vyrazit. No tak jsem vběhla na zahradu, utrhla pár lístků máty a ty jsem zběsile přežvikovala zatímco jsem se snažila jít do kopce a nezapotit se, což bylo už tak těžké, když mi po tom panáku zčervenaly tváře.
Když už jsem tam konečně dorazila, tak jsem se uklidnila. Alex vypadal totiž naprosto v klidu. A už měl skoro připravenou večeři. Sláva mužům, co umí vařit. Možná jsem měla menší problém s tím, že mi naložil skoro stejnou porci jako sobě, ale tak co. Já to přeci zvládnu. Sice nám nenalil víno přímo k jídlu, ale až potom, ale v tu chvíli, kdy jsem dojedla jsem se sotva mohla zvednout. Nejspíš si nevšiml, že jsem se přejedla a právě jsem si připadala jako slon.
Když jsme dojedli, tak jsme se přesunuli na gauč a začeli se dívat na film. Ale dívali jsme se na film přesně v tom stylu, jako každý začínají pár. Stihli jsme sotva úvodní titulky a o zbytku jsme nevěděli. Ale samozřejmě, že to byl gentleman a nikam dál než k mazlení n gauči nezašel. Což mi bylo trochu líto. Ale sotva můžu být já ta první, která se na něj vrhne a bude z něj strhávat oblečení. Měla jsem aspoň nějaké zásady.
Už bylo kolem půlnoci a já jsem si říkala, že když už dnes nic nebude, tak by byla vhodná chvíle se sebrat a jít domů. Protože jsem po tom jídle, víně a mazlení už měla docela dost. Cítila jsem se trošku vyčerpaně a už jsem se těšila, až se budu moc zavrtat do svojí postele.
Ale když jsem se podívala ven, tak jsem musela uznat, že nikam jít nemůžu. Alex by byl gentlaman a doprovodil by mě domů, ale ani on by v tomhle nevyšel ven.
Zuřila tam pravá letní bouřka. Stromy se kymácely ze strany na stranu a přes hustý déšť nebylo vidět ani na metr daleko. Když jsem se na balkoně nahnula přes zabradlí a viděla, jak se ulicí valí voda jako v potoce, tak se mi tam ani moc nechtělo.
Dostala jsem obrovské tričko, které mi bylo až po kolena a Alex se odešel převléknout do koupelny. Já bych se klidně dívala, jak se přede mnou převléká bez mrknutí oka, ale nechtěla jsem narušovat tu nevinnost okamžiku. Přeci jenom když se někdo snaží na to jít pomalu a být slušný, tak mu to nezkazíte hned. Ale až za chvíli...
Leželi jsme v posteli a já jsem si nebyla jistá, co mám dělat. Protože jsme tam prostě jenom leželi. A já jsem navíc potřebovala strašně na záchod. Protože jsem nebyla od té doby, co jsem přišla a mezi tím jsem toho vážně dost vypila. Ale měla jsem takový blok, že jsem se prostě trochu styděla. Ani nevím proč, protože on zatímco jsem tu byla už byl na záchodě asi třikrát. Nechápala jsem, jak ještě můžu žít. Tak jsem se zeptala, kde ten záchod je. A jelikož jsem nevěděla, kde jsou vypínače, tak jsem na první pokus vlezla nejdřív do skříně. Ještě že jsem to tam nepustila. A když už jsem našla koupelnu, tak jsem jenom slyšela, jak zatracená je ten byt tichý. Takže cokoliv, co tady budu dělat, bude slyšet po celém bytě. Tak jsem pustila naplno kohoutek u umyvadla a konečně se došla vyčůrat. To vážně nepochopím, jak jsem to mohla vydržet tak dlouho. No aspoň jsem se tímhle činem uvolnila natolik, že jsem se v posteli prodrala až k dalšímu mazlení. Ale nic víc mi nedovolil. Jak to sakra dělal? Tak jsem radši usnula. A tušila jsem, že zítra si na záchod dojdu asi až doma. Záchodovej posera. Ale když jsem se potom ptala holek, zjistila jsem, že pár z nich to má více méně stejně. No stěny jsou tenký a slečny nejsou rády, když jejich nová známost slyší, jak čůrají jako vodopád. To je moje odůvodnění... Teď spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama