Cosmic dream

26. července 2012 v 16:59 | Swallow |  Myšlenkář
(Picture from Anne Stokes)

Nejsem zrovna ideální tvořící člověk. Protože někdy mám své chvilky a někdy zase ne. A když se doopravdy snažím a pracuju, tak už nejsem schopná tvořit nic kreativního. O prázdninách, když není žádný strest a je hodně času, tak zvládnu napsat neuvěřitelné množství. Vymyslet skvělý příběh. Pointa je v tom, že můžu žít jenom tím. Vzpomínám si, že jsem jeden čas o prázdninách žila jenom na ledovém frappé, slunci, knihách a mé knížce. Snažila jsem se to udržet v období školy, ale nevyhntelný blok přišel.


Protože od té doby, co se učím do školy, snažím se utřídit si věci k maturitě a starám se o přihlášky, prostě už nemám čas na to psát. Nemám čas prožít ten příběh. Protože taková nejspíš jsem. Tak hloupě přecitlivělá.
Mám dva režimy. Jeden kreativní, vypjatý, přecitlivělý a slunečný. Ten druhý je, když mě to v životě tolik nebaví, když se musím učit nebo dělat něco, co nechci. V ten okamžik prostě vypnu. Trvalo mi pár let přijít na to, ale vážně dokážu vypnout. A prostě všechno udělám správně. Jenomže ze sebe nejsem schopná vyplodit nic pěkného. A to je to, co mě tolik baví.
Příprava na léto plné zkoušek mě nebaví. Chtěla bych znovu moje kafe, notebook a občas si jít zaběhat do teplého večera. Kind of heaven.
Jsem kliďas kliďasů, ale v poslední době je toho klidu už moc. Jsem natolik teplomilná, že v poslední době musím mít dvě peřiny a přesto se klepu zimou. TO bude těch - 10°C. To je horší než mučení. Vždyť se člověk nemůže ani nadechnout!
Moje četba se skládá z učebnic do školy a povinné četby. Ne, že bych něco měla proti pánovi Čapkovi, toho si ráda přečtu i nepovinně. Ale třeba pana Wolkera bych prostě vynechala. Nejsem ten typ. Jsem tak trochu ten typ Jane Austen - Stephen King - Laurell K. Hamilton. Nejde dohromady? Přestě to je pro mě.
Už tak trochu šílím. Pár dní je tady Rusko a já už mám chronické klepání zuby a lenost na pátou. Nemůžu se dočkat, až se oteplí. To je tak trochu jako krev v žilách ne? Protože když jsem znuděná tak moc polemizuju. A když polemizuju tak jsem otravná. Možná mi trochu chybí společnost. Protože já nemám náladu jít někam do víru města a tam provádět lotroviny. Naprováděla jsem se jich dost o víkendu, na to já jsem odborník. Definuji slovo společnost, tím nemyslím kohokoliv, kdo má mozek. Protože znáte lidi s kterými se dokážete bavit a potom jsou tu lidi s kterými se prostě bavíte. A nejde si vybrat kdo bude kdo. Znám lidi s kterými bych se bavila ráda, ale prostě nevím o čem se s nimi bavit. A když už mluvím, tak tam prostě není takové to CLICK, kdy se oba bavíte na stejné vlně. A potom znám lidi s kterými dokážá prohodit pár slov a je to větší sranda než hodinový dialog.

Možná mám jenom jarní anestézii nějaké části mozku. Většinou ráda provádím hlouposti, když začínám být znuděná. Většinou skončím u kadeřnice, ale tam mám být až v pátek. Možná najdu barvu na vlasy v pokoji. Ale to až asi zítra. Co jsem se naposledy k něčemu odhodlala, tak to dopadla s kérkou na zádech. Když se mě nedávno někdo ptal, jak dlouho jsem to chtěla udělat, tak jsem řekla něco ve smyslu "Eh? Asi měsíc? Nebyl čas promýšlet." Protože tak nějak to bylo. Ještě že ten piercing v nose ještě nemám. Ale na ucho se toho asi už moc nevejde. Dredy? Na to mám vlasy moc krátky. Respektivě budu mít.

Takhle to dopadne, když před sebou máte všechna důležitá rozhodnutí. Pointa je, že já jsem jenom znuděná čekáním. Protože na maturitu se docela těším, na učení samozřejmě ne, ale docela ráda zjistím, jak moc jsem ve skutečnosti geniální. A s vejškou taky problém nemám. Když se dostanu na tu jednu, tak budu spokojená. Ale na druhou stranu, já na záchrany nejsem, proto žádnou nemám.
Hazardér! Můj mozek je tak znuděný, že se mě ani nesnaží varovat. Spíš se

ten šmejd taky těší. Jako já. Na to, co zase zítra provedeme... A koho si k tomu přizveme.



Swallow
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama