Ať počítaš a sčítaš jak chceš, stejně nevyhraješ!

26. července 2012 v 17:06 | Swallow |  Myšlenkář
Článek je přiřazen k tématu týdne "Paranormální jevy".
Možná už se to dlouho snaží někdo vyřešit, ale jak jsou daleko? Od doměnky k hádance. Od nápovědy k otázce.
Kdo z nás doopravdy věří v tyhle věci? Protože já jsem nadšenec do všech nadpřirozených věcí. Do všech fantasy knih.
Upíři, čarodějnice, vlkodlaci, čáry a kouzla. TO všechno hltám už od malička. Protože se mi to téma líbí. Ale ve skutečnosti to funguje? Dobře, přiznávám. Občas mám skoro nadpřirozený štěstí. Možná mě slečna Náhoda má ráda. Možná mi pan Osud hraje do karet. To jsou věci, které si vysvětlit neumím. A nejspíš by bylo úžasný, kdyby jen půlka věcí, které znám byla skutečná. Kdyby byli čarodějnice, kdyby obyčejná modlitba dokázala něco změnit. Já věřím v určité věci. Protože já věřím v osud. V náhodu. I ve štěstí. A možná protože v to věřím, tak se podle toho děje. Protože osud se odvážných bojí, drtí zbabělce!
To je moje heslo už hodně dlouho. A neměním ho pro nic za nic.
Nadpřirozené a paranormální věci jsou úžasné. Ale podle mě většina z toho není skutečná. Je to prostě něco, co nemůžeme spatřit.

Na druhou stranu tomu všemu věřím, že něco podobného tady je. Paranormální možná ne, ale nepochopitelné nejspíš ano. A to jsme my lidé. Protože lidé pořád hledají něco neskutečného, co se nedá vysvětlit. Vymýšlejí si pohádky o kouzlech. A většina z nich si neuvědomuje ty kouzla kolem nás. Protože co úžasnějšího je, než lidské pocity? Co člověk sám dokáže? Podle mě každý smysluplný článek, který vyjadřuje něco o někom, je kouzlo. Protože to prostě nikdo nepochopí. Nikdo to nenapodobí. A má to šanci změnit tolik věcí. Lidí.
Tohle mě na tom totiž baví.
Když čtu ty příběhy, kde jsou nadpřirozené věci. Samé paranormální události, tak mě tolik nezajímá ani to, že někdo umí chrlit oheň. PRotože to o co mi tam skutečně jde je to hrdinství. Každý čarodějka má charakter. Není povrchní a když je to ta dobrá, tak ví za co se má postavit. Protože naše společnost je tak zkažená, že se mi z toho občas dělá špatně. A důkazy před sebou mám každý den. To jak jsou někteří lidé sobečští, povrchní a zajímají se jenom o sebe. To v těhlech příbězích nenajdete. Tam jde o šlechetnost. Hrdinství. Lásku.
Většinou se tam snaží zachránit celý svět. Jeden osamělý hrdina v celém světě sám. To, co mě ty příběhy učí, je to, že člověk něco může změnit, když chce. Když má svůj pevný morální kód.
Já ho mám a někdy si říkám, že díky tomu jednou umřu na zvracení ze zkaženosti ostatních.
Mám svojí hranici za kterou nejdu. Na druhou stranu piju, mám tetování a ráda se flákám. TO není popis někoho zhýralého. PRotože nelžu, nepodvádím, nevymýšlím si. Prostě mám svoje hranice za které nejdu.
A to je v naší společnosti jeden velký PARANORMÁLNÍ JEV! Podoba skutečné čestného člověka. Když toho totiž uvidíte, tak většinou prostě věříme, že je to spíš blud než skutečnost. Vidíte jak se ta předtava mění? Hrdina by řekl čarodějnici. Já volím hrdinu. Ty už všichni vymřeli. Musím si pomoc sama!
Swallow
(Picture from pixdaus)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama