2010 just like yesterday

26. července 2012 v 17:07 | Swallow |  Myšlenkář
NEVER BE AFRAID TO SAY... - nikdy se nebojte říct... plakáty | fotky | obrázky | posteryRekapitulace roku? K čemu! Stejně většinu toho stála za houby. Jenom samá škola, koníčky, knížky a ostatní hlouposti. Ale že by mě něco vážně zasáhlo? Právě teď sedím u krbu a říkám si, co by mě sakra měla zasáhnout! Nový účes? Vlasy jsem měla na krátko vždycky, teď jsem to jenom zradikalizovala. To, co by stálo za zmínku je to, co se mi objevilo na zádech před pár týdny. Bylo to bolestivá, byla tam krev a inkoust. Teď už by ale tetování na mojí pravé lopatce mělo být zahojené. Průbeh toho procesu mě fascinoval. Když jsem to řekla, tak všichni souhlasili. Já taky. Vybrala jsem ,co tam chci. Modlitba v tajném písmu. Co s tím? Ale to, když jsem ráno vstala a doopravdy tam šla, bylo teprve něco. Máma v šoku, sestra též. Další s tím nesouhlasí. Prostě něco. Protože pointa byla v tom, že jsem jim řekla kdy jdu a co si tam vytetuju. Ale nikdo nevěřil, že bych to mohla udělat. Já jsem já. Proto jsem to udělala do pár dní. Protože dřív to nešlo. Přečetla jsem hromadu urban fantasy. Ta, která se mi líbila nejvíc je VAMPIRE ACADEMY. Tuhle sérii jsem objevila tenhle rok a potom jsem se od ní už neodrhla. Poslední díl vyšel v prosinci a já ho četla na svém Kindlu už další den. Docela jsem se rozjela pokud jde o anglické knížky. A rozhodla jsem se z čeho budu maturovat. Taky jsem se rozhoupala k žurnalistickému kurzu. Takže bych řekla, že tenhle rok byl v takovém radikálním duchu. Už jsem v té fázi života, kde rozhodnutí, následky. Jak na běžícím páse. Ale je to vtipnější než to předtím. Hlavně to uběhlo tak rychle. Myslím, že tenhle rok jsem neměla ani nic zlomeného. Snad jsem neprovedla ani nic hroznýho. Až na tu jednu oslavu narozenin. No možná jich bylo víc. Možná jsem se tolik neučila, ale kdo jo? Začila jsem skvělou dovolenou a už plánuju další. Dospělost je svině. Člověk pořád čeká a když tam je, tak je to najednou nevítanný společník. Nepamatuji si, že by mě kdy nějaký ten rok takhle uhěhl. Ale co.
Dva vlkodavové na zahradě pobíhají spokojeně. Krb hoří. Jídlo na stole. Čaj se ohřívá a cukroví je snědeno. Na posteli hromada maturitních otázek a v mé náruči leží Anita Blakeová. Protože takhle vypadá můj nový rok. A je podobný tomu minulemu. Přitom se ale tolik liší.

(Picture fromPOSTERS)


Loučí se s vámi vaše potetované kuře Swallow neboli Lentilka pro každou chvíli
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama